home Služby Kožešina nejen jako módní doplněk

Kožešina nejen jako módní doplněk

Kožešina je považována za nejstarší oděv člověka. Má vysoké užitné vlastnosti. Kožešina má významné fyzikální vlastnosti, například to, že dokáže odvádět přebytečné teplo, ale zároveň nepropustí chlad. Proto se nedá nahradit žádným jiným materiálem.

Základní definice dle wikipedie zde.

Zpracování kožešin má své prvopočátky již v pravěku. Muži obstarávali obživu lovem zvěře, aby zajistili potravu nejen sobě, ale i dalším členům svého rodu. Čekání na kořist nebyla otázkou několika hodin, ale většinou několika dnů a týdnů, někdy i měsíců.  Představa pobytu venku v nízkých teplotách a nedostatečnému oděvu se dnešnímu člověku zdá být hrůzostrašná. I když byli tenkrát lidé zvyklí na chladné období, nicméně začali řešit i otázku spojenou jejich oděvem. Maso ulovených zvířat zmizelo jejich v žaludcích, kosti posloužily jako nástroje k lovu, kůže a kožešiny našli brzy také své využití. Ženy kožešiny vysušily a pravěcí lovci se do nich různě balili a zima na lovu se zdála být přívětivější. To však netrvalo dlouho a jejich oděv začal podléhat zkáze. Odpařením další vody byla kožešina tvrdá a byla nenositelná. Pravěcí lidé se ji snažili všelijak změkčit, různě ji třeli o kameny nebo kůru stromů, žvýkali ji, aby dosáhli požadované měkkosti. Později ženy začaly zhotovovat primitivní oděvy a tak postupně s vývojem šlo vpřed i zpracování kožešin i kůží.

Kožešiny a jejich postavení ve společnosti

Oděv z kožešin byl vždy známkou bohatství a vysokého sociálního postavení. Největší oblibu si získali na královském dvoře, zejména pak u vladařů. Za nejvzácnější byla považována kožka z hranostaje, tzv. hermelín, kterou vlastnil nejeden král. Vždyť je vídáme i ve filmových pohádkách.

Ještě na začátku minulého století byly kožešiny a kožešinové výrobky nenahraditelné v boji s chladem. Žádná textilie v té době kožešinu nemohla nahradit. Důkazem toho je tragická událost, která se stala při návratu Roberta Scotta z jižního pólu. Celá expedice v extrémních podmínkách umrzla, protože podcenili své oblečení. Jejich oděvy byly jen z textilu a nezahřáli je. V dnešní době se umí naši výrobci připodobnit pravým kožešinám, ale bohužel jen vzhledově.

Zájem o výrobky z kůže a kožešin neustále stoupal zvláště v první polovině 20. století. Každá dáma si přála být oděna do luxusního kožichu, nebo alespoň vlastnit jakékoliv doplněk z kůže či kožešiny. Nejenže oděvy byly krásné a hřejivé, ale také to byl přesvědčivý důkaz o její společenské prestiži.

O tom, že jsou kožešiny stále aktuální, se můžete dočíst například zde.

Expanze trhu s kožešinami

Zájem o kožešiny byl tak veliký, že kožešinových zvířat byl u nás nedostatek. Této situace využili obchodníci a začali svůj byznys rozvíjet v zemích, kde nouze o tento artikl nebyla. Vznikaly logistické společnosti, které dovážely neopracované kůže i kožešiny k malým odběratelům, kteří kůže dál zpracovávali. Práce s opracováním kožešin byla velice namáhavá a těžká. Poptávka převyšovala nabídku a tato situace vedla k zakládání továren – koželužen, které odborně zpracovaly kůže i kožešiny. Továrny byly vybaveny stroji na vydělávání kůží a tím ulehčily dělníkům velkou část dřiny při výrobě kožešin a kůží.

První hromadné zpracování kožešin u nás

První továrna na zpracování kůží a výrobu obuvi byla postavena na jihu Moravy, ve Zlíně. Pan Baťa, který továrnu založil, byl obuvnický mistr. Pocházel z rodiny, kde ševcovská tradice byla známa již po několik století. Nejprve do této továrničky docházelo pár dělníků z blízkého okolí. Byli to živitelé rodin a byli rádi za pravidelný měsíční příjem peněz. Boty, které vyráběl, byly kvalitní, kožené a byly dostupné pro každého. Byl o ně veliký zájem i v cizině a tak pan Baťa postavil další továrnu v Otrokovicích, ve které mu kůže vydělali, připravili a nastříhali přímo pro výrobu obuvi. Tyto polotovary pak byly dopraveny do blízkého Zlína, kde se z nich dělníci šili boty. I když počátky výroby nebyly zrovna jednoduché, i přesto se výroba neustále navyšovala. Pan Baťa byl nejenom skvělý podnikatel a odborník, ale i člověk, který dokázal své dělníky ekonomicky i sociálně zabezpečit. Věděl, že potřebuje vzdělané odborníky, které je potřeba neustále vzdělávat. Technologii zpracování kůží neustále vylepšoval a modernizoval. K tomu potřeboval kvalifikovaný personál a tak založil průmyslovou školu v Otrokovicích, na které mohla studovat mládež i lidé z řad dělníků, kteří navštěvovali školu večerně

LivingHome on Facebook
TAGS:

info@press-media.cz

info@press-media.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

one × five =