Jak už název napovídá, nízkoenergetické domy jsou navrženy a postaveny tak, aby šetřily náklady za spotřebu energie. Toho je docíleno díky celé řadě komplexních řešení. Ovlivněna jsou tak například architektonická rozhodnutí, tj. tvar a umístění domu, funkční uspořádání nebo dokonce vývoj pozemku. Největší význam pro minimalizaci tepelných ztrát má účinnost izolace přepážek. Zvláštní pozornost je věnována místům, kde může docházet k tzv. tepelným mostům. Velmi důležitá je těsnost budovy a správný ventilační systém s rekuperací tepla.
Architektura domu
Vzhledem k poměrně vysokým stavebním nákladům, které se nadále zvyšují, je nejekonomičtější variantou nízkoenergetického domu jednopodlažní dům. Střecha by měla být co nejmenší. Půdorys je obvykle čtvercový nebo obdélníkový. Velmi důležité je zvolit orientaci prosklených prvků – prosklená plocha by měla být co největší na jižní straně, naopak co nejméně oken a prosklených prvků by mělo být na straně severní. Jedině tak je možné využít co nejvíce ze slunečního záření.
Kolik stojí energeticky účinný dům?
Náklady na stavbu nízkoenergetických budov jsou o něco vyšší než v případě klasických domů. Nejsou ale tolik vysoké, jako při stavbě pasivních domů. K výstavbě je totiž zapotřebí vybírat specializovaných materiálů. Náklady také ovlivňuje nutnost využití stavební společnosti, která se vyzná ve stavbě nízkoenergetických domů (popřípadě najmutí stavebního dozoru, který tomuto rozumí). Cena je nadále navýšena tím, že je třeba investovat do zařízení pro rekuperaci tepla nebo výrobu zelené elektřiny. Jako inspiraci cen hledejte například v katalogu domů od ANNIKA HOUSE.
Nevýhody nízkoenergetických domů
Velkou nevýhodou stavby nízkoenergetických domů je jejich pořizovací cena, která převyšuje cenu klasických domů a to o 10 až 50 %. Na druhou stranu ale ušetříte za spotřebované energie, takže investice se může vrátit. Někdo může jako nevýhodu vnímat také omezený tvar budovy, protože ta musí být co nejjednodušší.
