home Bydlení, Stavba Vyvracíme mýty o dřevostavbách: Vydrží dlouho a šetří energii

Vyvracíme mýty o dřevostavbách: Vydrží dlouho a šetří energii

Nevěříte dřevostavbám? Možná za to může některý z mýtů, kterým je sice snadné uvěřit, které se ale zakládají už jen na našem nesprávném vnímání slova dřevostavba. Rozhodně si pod ním totiž nemůžeme představit narychlo sbitou kůlnu nebo roubenku, moderní dřevostavba totiž splňuje ty nejvyšší nároky na současné bydlení. My jsme ve spolupráci s odborníky dali dohromady hned deset takových mýtů o dřevostavbách a pokusili jsme se je vyvrátit.

 

Mají krátkou životnost

 

Názornou ukázkou je oblast českého pohraničí Sudety. Zde se zachovaly roubenky, které jsou mnohdy i 150 let staré. I navzdory tomu, že jejich původní majitelé a stavitelé již odešli, a péče o ně je často nedostatečná, je jejich stav velmi dobrý. „Pokročilé technologie u nových staveb zajišťují životnost dřevěné konstrukce okolo 100 let, fasádní prvky pak vydrží zhruba 50 let. To je srovnatelné s klasickými cihlovými domy,“ uvádí Ing. Zdeněk Černošek, product manager ze společnosti Rigips. Častým neopodstatněným mýtem je, že dřevostavbu snadno „odnese vichřice“. Ta ale může poškodit jakýkoliv typ špatně provedené stavby nebo střechy, a to na jakémkoli domě. Stejně tak je chyba se domnívat, že dřevostavba neunese těžkou skládanou krytinu (tašky). Naopak je tato krytina vhodná z důvodu zatížení stavby.

 

Je nutné je stále natírat

 

Dřevostavba nemusí být na první pohled ani poznat. Vybírat totiž lze z několika variant. Pokud se rozhodnete pro dřevěnou fasádu, můžete zvolit modřín či exotické dřevo, které není nutné často natírat. Dřevostavba ale může mít i klasickou omítku, kterou znáte z klasických zděných domů. Na první pohled nemusíte vůbec vědět, že se jedná právě o dřevostavbu.

Jsou náchylné k plísním

 

Dřevo je k vlhku náchylnější než jiné materiály a na tuto vlastnost proto musíte pamatovat již při konstrukci stavby a následně i při jejím provozu. Škůdci a plísně napadají pouze domy, kde je vlhkost větší než 18 %. V této spojitosti často zmiňovaná dřevomorka nenapadá dobře větrané domy, ale spíše chalupy, kde bylo nevhodným zásahem zabráněno přirozenému vysoušení dřevěných prvků (například PVC použité jako podlahová krytina a nebo bituminové asfaltové krytiny užité na střechách). Je tedy na místě pečlivé zvážení provedení všech detailů v místech, která mohou být vlhkem potenciálně ohrožena.

 

Nejsou architektonicky nápadité

 

Nápadům a způsobu provedení dřevostavby se meze nekladou. Postavit ze dřeva si můžete dům, nástavbu či zahradní domek, ale např. i bytový dům. Můžete ho nechat obložený dřevem, omítnout, nebo třeba natřít na modro. Strukturu přizpůsobit do výšky či šířky. Stavět balkony, patra, terasy. Architekti se dřevem velice rádi pracují, protože existuje neomezené množství možností, jak lze stavbu po architektonické stránce pojmout. I zde tedy může mít originalita mnoho tváří.

Protopí se v nich více peněz

 

Přesně naopak. Náklady na vytápění dřevostavby jsou ročně průměrně o 30 % nižší. Zděné domy nejprve hromadí teplo v cihelných stěnách, které až poté proniká do prostoru. Konstrukce ze dřeva sice teplo také hromadí, ale pouze v omezené míře, proto dojde k vyhřátí místnosti téměř ihned.  Dřevostavby tedy daleko rychleji reagují na změny počasí a aktuální potřeby uživatelů. „Při použití kvalitních nehořlavých minerálních izolací ze skelného či kamenného vlákna dosahuje stavba mnohem lepších tepelných a izolačních vlastností než u klasického zdiva. V některých případech je čas vytopení stavby dokonce desetinásobně rychlejší než v klasických domech,“ říká Tomáš Pirkl ze společnosti ISOVER.

 

Je v nich vše slyšet

 

Dřevo dokáže obstojně pohltit zvukové vlny. Jde ale pouze o materiál a záleží na architektovi, jakou roli a funkci mu přiřadí. Je nezbytné se zaměřit na správná opatření a vsadit na zkušené odborníky, kteří konstrukci dřevostavby přesně definují. „Zajistit si zvukovou izolaci je snadné, ale je potřeba na to myslet už při návrhu a stavbě domu. Základem je zvolit správnou skladbu konstrukce, například se jedná o kročejovou izolaci v podlahách, je potřeba dbát na její vhodný výběr a počet použitých desek. Sádrokartonové desky se navíc ke zlepšení akustiky používají i ve zděných domech nejčastěji ve formě podhledů či předstěn,“ vysvětluje Zdeněk Černošek.

Nejsme v nich v bezpečí

 

Bezpečí objektů lze snadno zvýšit kvalitním zabezpečovacím systémem. O dřevostavbách sice koluje fáma, že do nich lze jednoduše vniknout prokopnutím stěny, ovšem kolikrát jste slyšeli o tom, že by se zloděj do domu dostával prokopáváním stěn? Sádrokartonové příčky musí splňovat řadu norem, mezi něž patří i ty bezpečnostní. Kromě alarmu není žádná technologie, která by zloději zamezila vniknutí do domu ať už je dřevěný či z cihel.

 

Mohou ji napadnout škůdci

 

Důležitá je prevence. V dobře ošetřeném dřevě, o které se i nadále řádně pečuje, škody nehrozí. Kvalitní projekt a dobře provedená stavba obsahuje i ochranu proti hmyzu a houbám. Stejně jako je tomu u zděných domů, řada problému vzniká neodborným návrhem a realizací. Je potřeba znát princip a vlastnosti zvolené konstrukce a přizpůsobit život v ní. Například mravenci si cestu do bytu najdou i ve zděných domech.

 

Hoří rychleji než cihlový dům

 

Dřevo sice hoří rychleji než cihly, ale v případě domů záleží na jejich konstrukci, ne na materiálu. Třeba v případě roubenky či srubu jsou stěny tvořeny kulatinou nebo hraněným dřevem, které má velký průřez a zbytkovou vlhkost. Ta se při hoření musí nejprve odpařit a tím hoření zpomaluje. Oheň navíc v případě masivních kusů proniká pouze do vrchní části a postupně uhasíná. Uhlíková „krusta“, která se vytvoří na povrchu, totiž zabrání přísunu vzduchu. Dřevo nepoškozené ohněm si zachovává pevnost a tuhost, takže konstrukce jsou i po uhašení požáru stabilnější než ty z ocele či železobetonu, které mají při velkých teplotách velkou roztažnost a sníženost nosnost. Dobré vlastnosti při případném požáru vykazují tzv. sendvičové konstrukce na dřevěné bázi. Nosná konstrukce je opláštěná materiály, které jsou buď zcela nehořlavé, nebo hoří jen velmi špatně (sádrokarton, sádrovláknité desky, minerální tepelná izolace a podobně.)

 

Nejsou kvalitní

 

I v oblasti dřevostaveb se vede konkurenční boj. Jedním z faktorů podle, kterého se zákazník rozhoduje, je cena. Na dodavateli pak záleží, nakolik je ochotný ustoupit z kvalitativních standardů. Je dobré si předem prověřit reference dodavatele, certifikáty a licence odbornosti. Ale stejně jako u zděných staveb může docházet k nekvalitní práci konkrétních řemeslníků. Tak jako můžete být nespokojeni s prací topenáře, podlaháře nebo obkladače, stejných chyb se může dopustit sádrokartonář i zedník. Je proto dobré mimo ceny vnímat i další informace a zkušenosti předchozích zákazníků.

 

LivingHome on Facebook

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

14 − one =